Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lodní doprava ještě ekologičtější

20. 01. 2017 8:49:42
Zapomeňte už! Velké množství článků a následných diskusí na téma znečišťování ovzduší zaoceánskými loděmi se opírá o několik let starou studii. Hodně věcí se však v lodní dopravě změnilo.

Určitě jste to také četli nebo slyšeli. V roce 2009 byla dánskou vládní agenturou pro ochranu životního prostředí vydána studie tvrdící, že pouhých 15 největších lodí světa zatěžuje životní prostředí více než všechny automobily na světě, kterých v té době bylo asi 760 milionů... Je tomu skutečně tak?

Pravda. Námořní lodě sice nespalují kvalitní aditivovanou naftu, ale ohledně účinnosti jsou na tom pořád nejlépe ze všech provozovaných typů spalovacích motorů. Emise námořních lodí se tvoří a rozpouští v oceánském vzduchu a zase tak moc nás přímo neohrožují. Současný tlak na čistotu emisí automobilových motorů je vysoký právě proto, že auta jezdí mezi lidmi. Lidé si díky autům navykli příliš cestovat. A někdy docela zbytečně. Že? Ale nesmyslná opatření vedoucí ke snižování spotřeby paliva u automobilů vedou ke zvýšení podílu oxidů dusíku ve výfukových plynech. Často se stává, že "ekologický" turbodiesel má sice nízké emise CO2, ale nadměrnou produkci NOx. Řešením redukce oxidů dusíku je například aditivum AdBlue. Není však pravdou, že se podobný tlak nevyvíjí také na lodní dopravu a že pro ni neexistují žádné regulace!

Oxid uhličitý (CO2) je zde nesmysl řešit. To bychom museli poukazovat především na sopky, kompostování i na spalování biomasy. Oxid uhličitý vzniká také při dýchání živých tvorů. Když se nadechneme, nasáváme vzduch s přibližnou koncentrací CO2 0,03 %, ale když vzduch opouští naše plíce má koncentraci CO2 4 %. A bez CO2 by nás přece zabil kyslík. CO2 je nedílnou součástí základního procesu živé přírody – fotosyntézy. Navíc málokdo ví, že bez skleníkového efektu by teplota na Zemi dosahovala asi -18 °C. Samozřejmě se nic nemá přehánět! Ale veškerá doprava světa, tedy včetně té lodní, se na celkové produkci CO2 podílí asi jen 13 procenty. U samotných lodí jde pouze o 1,5 procenta. V porovnání s průmyslem a zemědělstvím se vůbec nejedná o nějak zásadní podíl.

Oxid síry (SOx) benzínové motory nevypouštějí, protože v benzínu síra není. Nafta už má dávno dost přísné limity na obsah síry. Zato na mazut a oleje, které se v lodích používají jako palivo, takové limity dlouho neplatily. Ale už platí! A stačila na to Mezinárodní úmluva o prevenci znečištění na moři (MARPOL). Díky této úmluvě emise SOx z lodí výrazně klesly. Dánové změřili, že se koncentrace SOx v přístavech snížily o více než 60%. Takže oxid síry již problémem od roku 2010 téměř není. Také v české legislativě je úmluva implementovaná už 4 roky. Je to Vyhláška o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší MŽP 312/2012 Sb.
K MARPOL se země staví celkem rozumně. Lodě, které emise nesplňují, nesmí do vybraných národních vod. Dokument stanovuje výrazné snížení produkce oxidů síry SOx a pevných částic spalovaných v lodních motorech. Požadavky byly společně odsouhlaseny v říjnu 2008, v červenci 2010 pak nabyla dohoda účinnosti. Oblasti se zvýšenou kontrolou emisí SOx podle MARPOL jsou: Baltské moře, Severní moře, Severní Amerika (pobřežní oblasti kolem USA a Kanady) a americký Karibik (kolem Portorika a Panenských ostrovů). Obchodní lodě v zónách s kontrolovanými emisemi musí od 1. ledna 2015 používat palivo obsahující méně než 0,1 procenta síry. Do 31. prosince 2014 mohla plavidla spalovat pohonné hmoty s obsahem jednoho procenta síry.
Mimo tyto regiony platí volnější emisní limit 3,5 procenta obsahu síry v palivu. Mezinárodní úmluva sníží i tento limit na 0,50 procenta od 1. ledna 2020. Termín je však předběžný, rozhodnutí padne definitivně v roce 2018, kdy bude známo, v jaké kvalitě bude všeobecně dostupné nové lodní palivo. V krajním případě by mohla být účinnost posunuta na období po 1. lednu 2025. Provozovatelé lodí mají na výběr, zda budou u námořních plavidel používat nízkosirné palivo nebo běžné palivo v kombinaci se systémem čištění výfukových spalin.

Oxidy dusíku (NOx) také přestávají být u moderních lodí problémem. Rozšiřují se hybridní systémy, kdy spalovací motor vyrábí elektřinu a o pohon se starají elektrické Azipody (AZImuthing POdded Drive, vyvinuté společností ABB).
Pohonná jednotka Azipod představuje elektromotor s lodním šroubem zapouzdřený v gondole, umístěné pod trupem lodi. Lodní šroub má pevné nastavení lopatek a rychlost lodi je regulována pomocí otáček elektromotoru. Gondola pohonu se kromě toho může otáčet kolem svislé osy o 360°, a loď tak pro své manévrování nepotřebuje kormidla s náročnými převody, zabírajícími místo uvnitř plavidla. Zdrojem elektřiny pro pohon je generátor, který může kromě běžných paliv využívat různé nízkoemisní technologie, mimo jiné i zkapalněný zemní plyn (LNG).
Od své první instalace před 25 lety mají už pohonné systémy s Azipody za sebou více než 12 milionů provozních hodin. Za tuto dobu ušetřily přes 700 tisíc tun paliva, a přispěly tím ke snížení emisí způsobených lodní dopravou.

Pracuje se však na řadě dalších projektech. Např. loď Auriga Leader, kterou využívá automobilka Toyota, je od roku 2009 vybavena 328 solárními panely. Později byla doplněna o NiMH baterie, které snižují spotřebu paliva. Během jedné cesty loď převeze 6200 automobilů. Také koncern Volkswagen se v rámci své omluvné kampaně za aféru Dieselgate rozhodl přistoupit k ekologičtější přepravě svých automobilů. Od roku 2019 tak bude na trasách mezi Evropou a Severní a Střední Amerikou používat k přepravě dvojici nových lodí, které namísto tradičního pohonu na mazut budou využívat zkapalněný zemní plyn (LNG). Ve stavbě jsou další hybridní lodě. Probíhají též pokusy s plachtami nebo dokonce vlečnými větrnými draky.

Staré lodě buď doslouží nebo se výrazně zmodernizují. Pokud nebudou splňovat limity nebo budou používat neekologické palivo, nebudou smět do čím dál více světových přístavů. Rejdařství provozující takové lodě si na to již nyní dávají velký pozor. Není nic horšího, než když lodi zakážou vplout z mezinárodních vod do národních vod a ona má na své palubě třeba deset tisíc kontejnerů.

Problémem u zaoceánských lodí jsou dnes především pevné částice. Pro nás jsou však mnohem nebezpečnější mikročástice, které nezachytí plíce a dostávají se nám do krve. Ty zrovna lodě téměř neprodukují. Moderní automobily s čím dál větším plnícím tlakem je však chrlí celkem výrazně a nezachytí je v podstatě žádný filtr.
Do budoucna se u velkých nákladních a turistických lodí uvažuje o podobném postupu jaký se používá v elektrárnách. Tam se pevné částice zachytávají do podob popílkové kaše a škváry, které se následně využívají třeba ve stavebnictví. U lodí je to zatím ve fázích testů.

Co napsat závěrem? Po moři putuje 90% veškerého světového zboží. Je to zase jen o nás lidech, o našich potřebách. Kdyby nebyla poptávka po neustálém přesouvání zboží a materiálů z jedné strany planety na druhou, často úplně nesmyslně, tak by obří nákladní zaoceánské lodě nebyly v takovém množství ani potřeba. Kdyby...

Autor: Petr Švihák | pátek 20.1.2017 8:49 | karma článku: 18.14 | přečteno: 509x

Další články blogera

Petr Švihák

Ne každý muslim je terorista, ale každý terorista je muslim

V Londýně se odehrály další vraždy obyčejných lidí, které jdou na účet politiků, neziskovek a Bruselu.

23.3.2017 v 9:25 | Karma článku: 31.51 | Přečteno: 930 | Diskuse

Petr Švihák

Němci opevňují vánoční trhy. Ale hranice zůstávají otevřené.

Merkelová označila berlínský teroristický útok za nepochopitelný. Kolik nevinných lidí ještě musí zemřít, aby konečně všechno pochopila?

21.12.2016 v 8:59 | Karma článku: 39.96 | Přečteno: 1278 | Diskuse

Petr Švihák

Dávám Merkelové... den. Maximálně dva.

Multikulturní obohacení náboženstvím míru včera opět ukázalo, že pravdu máme my xenofobové. Sluníčkáři zase chvilku zůstanou schovaní v kanálech.

20.12.2016 v 8:23 | Karma článku: 44.80 | Přečteno: 3421 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Eva Hauserová

O stromech trochu příliš populárně

Kniha Petera Wohllebena Tajný život stromů je prý světovým bestsellerem. Pro mě bylo poněkud těžké se do ní začíst, a to pro její pouťově-vyvolavačský tón. Přitom její obsah vůbec není špatný!

23.6.2017 v 8:49 | Karma článku: 7.34 | Přečteno: 186 | Diskuse

Eva Hauserová

EKO a EZO

Pozoruju, že často bývají sdružovány a spojovány činnosti a záležitosti orientované ekologicky a „ezotericky“. To dávám do uvozovek, protože definice ezoterična může být různá. Každopádně: proč se to vůbec děje?

22.6.2017 v 8:17 | Karma článku: 6.68 | Přečteno: 203 | Diskuse

Jan Ferenc

Voda je jen pro někoho

Tancem zhruba ve stovce měst se budou lidé snažit upozornit na nedostatek vody. Nedostatek nikoliv u nás, ale v řadě míst především tzv. třetího světa, kde kvůli němu denně umírají lidé včetně dětí.

21.6.2017 v 16:34 | Karma článku: 8.81 | Přečteno: 396 | Diskuse

Nikola Ptáčková

Rychlá dráha nebude rychle

Tak nám začala oprava Negrelliho viaduktu, paní Müllerová... Jeden by řekl zaplaťbůh, vzhledem k tomu, že viadukt byl uveden do provozu již v roce 1850, ale nešť.

17.6.2017 v 9:31 | Karma článku: 10.57 | Přečteno: 287 | Diskuse

Lucie Hlavinková

Ať žiješ v zajímavých časech!

Existuje prý čínské přísloví, nejhorší kletba, kterou můžete uvrhnout na svoje nepřátele: „Ať žiješ v zajímavých časech!“

15.6.2017 v 14:42 | Karma článku: 14.85 | Přečteno: 524 | Diskuse
Počet článků 99 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1970

Jsem námořník a cestovatel se všeobecným zájmem, který vystudoval Akademii žurnalistiky a nových médií v Praze.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.